Abyste si věděli rady

Doprava skupin po Banátu

Dopravu malých či větších skupin turistů z jedné vesnice do jiné nebo do Băile Herculane či ke kaňonu řeky Nery zařizuje Petr „Sedlář“ Hrůza, č.p. 87 (tel.: +40729285659) ze Svaté Heleny. Můžete si s ním například domluvit dopravu do vesnice Sasca Montana a pak si projít celou soutěsku Nery až k Rovensku. Lze s ním podobně domluvit dopravu do české vesnice Eibenthal a z ní vyrazit zpátky na Helenu pěšky po červené turistické značce.

Jak se dostat do Banátu

Možnosti dopravy do Banátu z České republiky pro jednotlivce i skupiny najdete na stránce Doprava do Banátu.

Mnohé krajanské rodiny vyrábějí parádní marmelády, bylinkové čaje, sýry, med, višňovku nebo medovinu… a prodávají ji návštěvníkům. Máte chuť? Seznam prodávajících najdete na stránkách vesnic, vždy v detailu konkrétní vesnice: Krajanské vesnice

V současné době je chov koní v Banátu bohužel na ústupu. Pokud ale toužíte po projížďce na koních, vaše přání splní (pouze) dva páry se sedly ve Svaté Heleně:

• p. Pek, č. 35, oranž. roh. dům na křižovatce, tel.: +40 720 311 486
• p. Švejda, č.p. 3, vlevo na hl. ulici k Dunaji
• p. Kopřiva, č. 193 - v posl. boční ulici k Dunaji, tel.: +40 731 261 021

Pokud si chcete domluvit vůz z koňským spřežním, zajístí vám jej na Gerniku pan Josef „Zelí“ Mašek, tel.: +40 727 495 763.

Všechny banátské české vesnice jsou uprostřed členitých a civilizací nepříliš zasažených kopců. Část z vesnic leží na vápencovém podloží, které oplývá krasovými jevy (závrty, jeskyně). Část vesnic je zase obklopena hustými a rozsáhlými bukovými pralesy. Scenérie, které tu uvidíte, mají neopakovatelné kouzlo a zapíšou se vám do srdce navždy.

Všechny české vesnice jsou v současnosti propojené turistickými trasami značenými českou turistickou značkou KČT. Vzhledem ke špatné prostupnosti místních hor je proto pro českého turistu nejvhodnější vydat se za poznáním po okolí vesnic právě po těchto značených trasách. Díky tomu máte možnost seznámit se bez bloudění s tím nejkrásnějším, co okolí vesnic nabízí. Navíc máte jedinečnou možnost poznat drobné odlišnosti v životě jednotlivých českých vesnic, v jazyce i zvycích.

Kolem vesnic najdete označené tzv. rekreační trasy. Vydejte se po nich! Protáhnou vás po všech turisticky atraktivních lokalitách v okolí obce. Vyznačeny jsou barevným kolečkem.

Všechny značené trasy najdete na portálu mapy.cz na turistické mapě. Doporučujeme si aplikaci stáhnout do mobilu, aby vám v horách fungovala i bez signálu.

Cesty mezi jednotlivými vesnicemi vedou kolem salaší, proto můžete narazit na ovčácké psy. Nejlepší obranou proti nim je házení drobného kamení, které je zastraší. Pokud zrovna žádné kameny po ruce nemáte, je dobré aspoň naznačit, že kámen sbíráte a chcete ho hodit. Zároveň je vhodné s sebou mít hůl nebo prostě klacek.

Prohlédněte si naše tipy na Výlety a turistiku

I když jsou oficiální měnou v Rumunsku leie (neboli |RON), většinou lze v krajanských vesnicích platit českými korunami. Směnárny ve vesnicích nejsou a nejsou zde ani bankomaty, ty najdete jen v přilehlých městech jako Orșova nebo Moldoua Nouă. Krajanské hospůdky většinou akceptují koruny, ale občas v nevýhodném kurzu.

Ve všech krajanských vesnicích je kvalitní mobilní signál a datové pokrytí. V blízkosti srbské hranice si ale přepněte vyhledávání operátora ručně na operátora rumunského. Často se totiž stává, že se automaticky mobil přepne na operátora srbského, jehož tarify jsou mnohonásobně vyšší a překvapení po návratu do Čech nebývá příjemné.

České vesnice jsou navzájem pospojované lepšími nebo horšími cestami, které většinou odpovídají rumunským představám o cestách. Jsou proto vhodné spíš jen pro horská kola a Dacie. K cyklovýletům můžou posloužit značené turistické trasy spojující vesnice. Občas je ale pro méně zdatné horské cyklisty vhodné sjet k Dunaji a vydat se po cestě, po které jezdí i auta. Pro potřeby cyklistů byla mezi Bígrem a Eibentálem vyznačená žlutá turistická cesta, která vede pozvolnějším terénem. V některých českých vesnicích už si můžete kolo zapůjčit.

V každé české vesnici funguje malý koloniál – vesnický obchůdek, který často slouží zároveň jako hospůdka. Prodávají základní sortiment potravin a dalšího zboží. Výběr zboží, na jaký jste zvyklý z domácích supermarketů, najdete v přilehlých spádových městech jako Orșova, Moldoua Nouă nebo Bozovici (česky Božovice).

V některých vesnicích je vybudován vodovod, jinde mají krajané studny. Místní voda však není chlorovaná. Proto návštěvníkům doporučujeme pít zvlášť v létě jen převařenou vodu ve formě čaje. Nebo si kupujte vodu balenou.

Do Banátu samozřejmě můžete vyrazit na vlastní pěst – objednat si ubytování a připravit si program na několik dnů je už snadné. Raději chcete využít služeb osvědčených cestovních kanceláří? Samozřejmě. Tady nabízíme několik tipů:

CK Kudrna – pořádá zájezdy do Banátu od 90. let. Cestovka stála u zrodu turistiky v krajanských vesnicích:
kudrna.cz

Cestovní kancelář KM, s.r.o. – cestovní kancelář gernického rodáka Karla Maška, znalce Banátu na slovo vzatého:
Banát – české vesnice v Rumunsku – Dovolená v Rumunsku s CK KM dovolenavrumunsku.cz

CK Dovolená v Banátu – pobyty pro školy i individuální turisty:
Dovolená Banát (dovolena-banat.cz)

V českých vesnicích na jihu rumunského Banátu se dodnes dochovaly zbytky tradiční české materiální a zvláště duchovní kultury, jejíž projevy byly ještě poměrně nedávno velmi živé a intenzivní. V určitých případech zde obyvatelé dodnes udržují některé tradiční zvykové a obyčejové jevy a prvky, které ve staré vlasti už dávno zanikly. Máte jedinečnou možnost nahlédnout do naší minulosti…

Svatba

Nejvýznamnější událostí nejen rodinného života – ale i vesnického sousedského kolektivu – je svatba. Ke svatbě se váže celá řada staročeských obřadních a zvykových forem a norem: promluvy („svatební řeči“) družby (starosvata, starojky, faktora, kecála, poklampače), námluvy, „štandrle“ u nevěsty, svatební průvod, požehnání rodičů snoubencům, zdobení a třesení „stromečku“, vybírání na „k olíbku“, čepení nevěsty, tradiční svatební písně...

Ve všech českých vesnicích je svatební rituál podobný, jen s určitými odchylkami. Odklon od tradičních forem české svatby se v poslední době projevuje jen v oblečení nevěsty, některých svatebčanek a družiček, které odkládají tradiční lidový oděv.

Veselky se konají převážně v masopustním období, kdysi výlučně v domě nevěsty, zhruba od poloviny 20. století v kulturním domě. Jen ve Svaté Heleně k tomuto účelu po rumunském vzoru staví z prken a větví zastřešené „šátro“ (z maďarského sátor, tzn. stan).

Ještě nedávno izolované české vesnice již přestávají být endogamní, přibývá sňatků mezi obyvateli českých sídel i sňatků národnostně smíšených, zvláště v Eibentálu a v Bígru, o městských sídlech ani nemluvě.

Katolické svátky

Dosud ještě přežívají některé rituály zvykoslovného roku vycházející z církevního (katolického) kalendáře – všeobecně o Velikonocích („na červený svátky“, „na zajíčka“): vyřehtávání a koledování s příslušnými staročeskými obřadními písněmi a říkadly, velkopáteční obmývání se v potoce i oblévání děvčat na Velikonoční pondělí.

A pak také o posvícení (na Gerníku a na Rovensku s taneční zábavou od sobotního večera až do úterního rána) i o Vánocích („na koledu“), o Štědrém dnu mj. ovazování a třesení stromků, celodenní půst a zákaz všech prací, koledování na Štěpána.

Některé obřadní slavnosti a zvyky však už vymizely (tříkrálová koleda, dožínky, předvánoční obchůzkové zvyky na Barboru, Mikuláše a Lucii), jiné procházejí velkým úpadkem (masopustní obyčeje). K novým výročním obyčejům patří Den horníků na Eibentále a všeobecně silvestrovská zábava („revelion“). Specifickou eibentálskou slavností je tamní zavádění pod máj s taneční zábavou o Svatodušním pondělí s pozoruhodnými veršovanými a částečně rýmovanými přípitky zavaděče.

Termíny posvícení

Svatá Helena – na sv. Helenu (18. srpna)
Gerník, Eibentál, Šumice – na sv. Havla (16. října)
Bígr – týden po sv. Havlu
Rovensko – na sv. Martina (11. listopadu)
Zlatice, Oršava (české komunity) – na sv. Kateřinu (24. listopadu)

Připadne-li svátek příslušného světce na pondělí, úterý nebo středu, pak se slaví posvícení v neděli a v pondělí tuto středu předcházející. Připadne-li na čtvrtek nebo pátek, slaví se v neděli a v pondělí následující.

Dožínky

Dožínky mají své pevné datum jenom ve Svaté Heleně. Slaví se na její pouť, tj. v neděli nejbližší 18. srpnu (svátek sv. Heleny). V jiných vesnicích jsou dožínky svátkem pohyblivým a vyhlašuje je farář k termínu ukončení žňových prací.

Největším krajanským muzeem je to na Gerníku, které vzniklo z iniciativy projektu Člověka v tísni. Muzeum shromažďuje exponáty dokumentující běžný život na Gerníku a hospodářskou činnost místních sedláků. Najdete jej na Velké Straně zde (House-Museum in Gârnic (Muzeum))

Muzeum je otevřené od května do září po telefonické domluvě v pondělí, ve čtvrtek a v sobotu od 17 do 19 hod. Správcem je knihovník Josef Merhaut, tel.: +40785347556. Rád vás muzeem provede a povykládá perličky z gernického života.

Menší muzeum najdete na Rovensku vedle hospůdky. Dokumentuje běžný život Roveňáků a způsoby jejich hospodaření. Návštěva je možná po telefonické domluvě, správcem je pan Josef Pinkava, tel.: +40762548328 a paní Marjánka Pražáková, tel.:+40767128787.

V krajanských vesnicích se zachovalo velké množství původní vesnické architektury dokumentující stavební um a zkušenosti našich předků. Člověk v tísni inicioval stavební průzkum ve vesnicích a dokumentaci, jejíž výsledky najdete na stránkách věnovaných architektuře v Banátu.

Prohlédněte si architekturu v Banátu.

Ve slovníku můžete přejít pomocí abecedy na požadované písmeno nebo vyhledávejte pomocí klávesové zkratky CTRL+F.

A | B | C | Č | D | F | G | H | CH | J | K | L | M | N | O | P | R | S | Š | T | U | V | Z

speciální výrazy: makar

A

adeverinca - potvrzení
akčident - nehoda, úraz, neštěstí
asigurare - pojištění
aša - tak
autogára - autobusové nádraží

B

bagrin, bagram - akát (strom)
bek - žárovka
bidón - plastikový kanystr
bilet - jízdenka, vstupenka
blok - panelový činžovní dům
bludž - džínové kalhoty
borkán - sklenice na zavařování
bujeři - statkáři
bulvány - kmeny, klády
být zlý - rozzlobit se

C

cihlička - žehlička
cívka - roura
cuk - průvan
cuk - vlak
cujka - slivovice

Č

čekat na okázii - čekat na stopa (okázie – příležitost)
čelular - mobilní telefon
čerere - žádost
černidlo - saze

D

desen - kreslení (vyučovací předmět), animovaný film
dispensar - zdravotní středisko
dočista - úplně, zcela
dolík - označení krasového závrtu
dolník - horník (v dolech)
družba - motorová pila
duba - autobus (vyrobený z nákl. auta), skříňový přepravník osob, viz. též heslo „skimb“
dubica - dodávka upravená pro přepravu osob
dublu - zdvojený, dvojitý
duše - osoba (bylo tam sedm duší)

F

farmáčie - lékárna
ferhanky - záclony
forhaus - průjezd

G

gára - nádraží
gáta! - hotovo!
gazda - hospodář
gréva - stávka (dělnická)

H

hajdá! - jdeme!, honem (rychle)
hapatyka - lékárna
harant - dítě
harošit - šustit
heklovat - háčkovat
hory - doly (kde se těží)
housplac - zahrada u stavení
hůra - půda (pod střechou, helenský dialekt)
hutvajda - obecní pastvina, často se švestkovými sady

CH

chcát - močit

J

jinováč - jinovatka

K

kamera - duše (v pneumatice)
kamín - kulturní dům
kanta - kbelík
karnet - řidičský průkaz
kasetofon - kazetový magnetofon
kašket - čepice s kšiltem
kaučuk - pneumatika
kazan - destilační přístroj
klapačka - dřevěné kladívko připevněné na destičce - používají ji děti obcházející v průvodu vesnici na Velký pátek, též se používá bumbačka (dřevěná bedýnka s kličkou) a řehtačka (otáčí se kolem rukojeti)
kofetérie - cukrárna
komanda - příkaz
končed - dovolená
kondukta - roura (vodovodní)
konk - předsíň, chodba
kontábil, kontábilka - účetní
korekt - správně
korn, kornut - rohlík
kort - stan
kořalka - jednou pálená slivovice
kořalka vařená - jednou pálená slivovice svařená s kořením a cukrem
koterice - koš
kovrig - preclík
krčák - džbán na vodu (s dutým uchem)
křiv, nejsem křiv - nejsem vinen
kulma - vrcholek (kopce)
kula, kulička - (rum. mamaliga), kukuřičná kaše
kurent - elektřina
kuť, v kuti - doma

L

láma - žiletka
laudat se - chlubit se
leoštean - libeček
liber - náhradní volno
loučky - třísky (na zátop)
lóza - vinná réva

M

mašina malá - osobní automobil
mašina velká - nákladní automobil
mašinka na pucování - holící strojek
minér - horník
mišánek, mišátko - prasátko, sele
mít nouzi - potřebovat (věc)
mluvit spolu - namlouvat se (chodit spolu)
motorína - nafta
muštár - hořčice

N

namučit se - nadřít se
napalovat - připalovat se
národ - lidé
nevěsta - snacha
ničemný - nemohoucí
numero - číslo domu (čp.)
nýčko - teď (pouze helenští říkají „teď“ a z ostatních vesničanů si utahují: "nýčko budem papat mlíčko")

O

odlivka - sklenička (na pití)
olingre, olingrata, oringle - náušnice
opásnej - nebezpečný

P

paket - balík
pálinka - dvakrát pálená slivovice
panimáma - tchýně
paratajzl, paradajz - rajské jablíčko
parizol, paraple - deštník
pasár - kravál
pašaport - cestovní pas
pázník - hlídač
pěkné kamení - minerály
pelcovat - očkovat (stromy)
perikolní - nebezpečné
piáca - trh, tržiště
piglovat - žehlit
pionéza - napínáček
písanka - sešit
plačinta - jablečný závin (štrůdl)
plavajz - tužka
popa - kněz
poslat řeč - vzkázat
poznatej - známý
práskač - past na myši (systém napnutého dřívka)
prézl - strouhanka
prim ažutor - první pomoc
prinčipální - hlavní
príza - elektrická zásuvka
prost - hloupý
přátel, přátelé - příbuzný, příbuzní
přivlažit - ohřát
pucovat se - holit se

R

radvanec - kolečko (gernický dialekt)
ráza - rentgen
rožníky - vinné hrozny
rychtář - starosta

S

servič - služba
simplu - prostý, jednoduchý
skapat (z rum.)
- být propuštěn (z vězení) (po dvou letech z harestu skapal)
- dostat se odněkud, vyváznout (dneska jsem skapala ze školy dřív)
- něco zmeškat, promeškat (skapal mně vlak)
- pustit, upustit (skapala mně sklenice z ruky)
- utéct (kočce skapala myš)
- zachránit (pes ho skapal od smrti)
sednice, seknice - světnice
skimb - pracovní směna (přeneseně také duba, která jezdí pro dělníky)
sklenice - láhev
skurkat (něco) - splést, poplést (něco)
smaženice - koblihy
stavínka - stavení
stolice - židle
suk - větev
syndikáty - odbory

Š

šenkruta - želva
šíf - loď
šišky - koblihy
šnajder, šnajderka - krejčí, švadlena
šnicle - řízky
šogor - švagr
šopa, šupa - průjezd domu, kolna
šporhet, šporhed - sporák
šrek - šikmo
šuba - kabát z beraní kůže

T

terakota - kachel, kachlová kamna
timbre - poštovní známka
tlučka - past na myši (systém krabice s dvířky)
toč - zapékaný bramborák
trén - vlak
trumplovat, truplovat - dusat hlínu mezi bednění při stavbě stěn (truplovaná stěna)
tumlovat se - spěchat

U

umučit - unavit
utírák - ručník

V

v polou - uprostřed
vajála - valcha
Valach - Rumun
vekla - veka
verštat - dílna
vnučky - neteře
vredí, to vredí - to má cenu, to stojí za to
vagace - prázdniny
vrednej - pracovitý (člověk)
vršení - výmlat, žně
vršit - mlátit
vydlužit - vypůjčit
vyrůst (někoho) - vychovat (někoho)

Z

zejčin - slunečnicový olej

Makar

A na závěr jednu banátskou specialitku, výraz Makar, slovo mnoha významů (převzato z řečtiny přes rumunštinu).

makar kam kamkoli
makar kdy kdykoli
makar co cokoli
makar vodkaj odkudkoli
makar kdo kdokoli

lze skloňovat:
makar čeho čehokoli
makar koho kohokoli
s makar kým s kýmkoli
o makar čem chceš o čemkoli chceš

Další použití:
makar jak všelijak
makar není dost suché přestože (i když) není dost suché
i když mi budeš bránit, makar jak to udělám a přesto (a zrovna) to udělám
je ještě malá, makar že je ve čvrté třídě přestože je ve čvrté třídě
dej mi makar kousek aspoň, alespoň kousek