Abyste si věděli rady

Pravidelné sezónní spojení, doprava skupin do Banátu

Od května do září funguje mezi Českou republikou a rumunským Banátem pravidelné sezónní spojení prostorným klimatizovaným autobusem s WC i barem a prostornými klimatizovanými dodávkami.

Odjezd z Čech je vždy v pátek večer z Prahy ve 20:30, z Brna ve 23:00, příjezd do Svaté Heleny je v sobotu ráno kolem 10:00 (časy jsou přibližné a záleží na domluvě a podmínkách na cestě). Odjezd z Banátu ze Svaté Heleny je vždy v neděli ráno v 6:00, příjezd do Brna v 17:30 a do Prahy ve 20:00.

Mimo turistickou sezónu (od října do května) je odjezd do Banátu i příjezd zpět dle potřeby a dohody. Cenu najdete na stránkách dopravce (viz níže). V případě skupiny lze domluvit libovolný termín odjezdu. Také si můžete pronajmout dvě 8místná auta i s řidičem.

S objednávkami a dotazy se obracejte na: Autodoprava Josef Hrůza, www.expreshruza.cz, tel.: +420 777 277 339, e-mail: expreshruza@seznam.cz.

Do Banátu a zpět vás dopraví i gernický rodák Josef Nedvěd. Jeho vozový park sveze až 24 osob. Web: doprava-banat-cz.webnode.cz, tel.: +420 775917516, e-mail: autodoprava2012@seznam.cz.

Můžete využít také služby dalšího rodáka z Gerníku Josefa Pance, který nabízí 8místnou dodávku a bohaté zkušenosti k tomu. Tel.: +420 775 449 522.

Doprava skupin po Banátu

Dopravu malých či větších skupin turistů z jedné vesnice do jiné nebo do Băile Herculane či ke kaňonu řeky Nery zařizuje Petr „Sedlář“ Hrůza, č.p. 87 (tel.: +40729285659) ze Svaté Heleny. Můžete si s ním například domluvit dopravu do vesnice Sasca Montana a pak si projít celou soutěsku Nery až k Rovensku. Lze s ním podobně domluvit dopravu do české vesnice Eibenthal a z ní vyrazit zpátky na Helenu pěšky po červené turistické značce.

Dopravu malých či větších skupin turistů po Banátu tranzitem zajišťuje i majitel hospůdky a obchodu U Pepsiho pan Štěpnička (tel.: +40723824896). Lze s ním například navštívit české krajanské vesnice v Srbsku, dopřát si koupačku v srbských jezerech a ochutnat některou ze skvělých místních rybářských specialit.

Autobusem a vlakem do Banátu

Autobusem můžete dojet z Prahy do Budapešti a dál pokračovat vlakem do Aradu. Nebo je možné jet rovnou do rumunského Aradu. Občas přes sezónu jezdí také autobus do Temešváru (Timisoara). Z Aradu dojedete vlakem do Temešváru a odtud vám jede autobus do městečka Moldoua Nouă pod Svatou Helenou. Také lze dojet vlakem do Oršovy (Orșova) a poté stopem pod Eibenthal.

Viz www.onlinebus.cz, www.abcgroup.cz, autobusový jízdní řád rumunských autobusů najdete na www.autogari.ro.

Vlastním autem

Cesta autem z Prahy trvá přibližně 14 až 17 hodin. Záleží na zdatnosti řidiče, hustotě dopravy a na tom, do které části Banátu míříte. Až do Timişoary můžete počítat s dobrými silnicemi, následně se kvalita silnic zhoršuje a cesta se stává podstatně pomalejší. Nejezděte přes Srbsko, i když vám to doporučuje navigace! Srbský hraniční přechod vám může nepěkně zkomplikovat život.

Rumuni zavedli něco jako dálniční známku, tzv. „Roviniete“. Pro osobní auto stojí asi 3 Eura na týden. Známku si můžete koupit pouze na vybraných benzínových pumpách, proto je nejlepší si ji pořídit hned na hraničním přechodu. Na hraničním přechodu Cenad–Kiszombor ji koupíte v nenápadné budce umístěné vpravo těsně za rumunskou hranicí. Známku může kontrolovat policie, a tak se bez ní můžete dostat zbytečně do problémů.

Mnohé krajanské rodiny vyrábějí parádní marmelády, bylinkové čaje, sýry, med, višňovku nebo medovinu… a prodávají ji návštěvníkům. Máte chuť? Seznam prodávajících najdete na stránkách vesnic, vždy v detailu konkrétní vesnice: Krajanské vesnice

V současné době je chov koní v Banátu bohužel na ústupu. Pokud ale toužíte po projížďce na koních, vaše přání splní (pouze) dva páry se sedly ve Svaté Heleně:

• p. Pek, č. 35, oranž. roh. dům na křižovatce, tel.: +40 720 311 486
• p. Švejda, č.p. 3, vlevo na hl. ulici k Dunaji
• p. Kopřiva, č. 193 - v posl. boční ulici k Dunaji, tel.: +40 731 261 021

Pokud si chcete domluvit vůz z koňským spřežním, zajístí vám jej na Gerniku pan Josef „Zelí“ Mašek, tel.: +40 727 495 763.

Všechny banátské české vesnice jsou uprostřed členitých a civilizací nepříliš zasažených kopců. Část z vesnic leží na vápencovém podloží, které oplývá krasovými jevy (závrty, jeskyně). Část vesnic je zase obklopena hustými a rozsáhlými bukovými pralesy. Scenérie, které tu uvidíte, mají neopakovatelné kouzlo a zapíšou se vám do srdce navždy.

Všechny české vesnice jsou v současnosti propojené turistickými trasami značenými českou turistickou značkou KČT. Vzhledem ke špatné prostupnosti místních hor je proto pro českého turistu nejvhodnější vydat se za poznáním po okolí vesnic právě po těchto značených trasách. Díky tomu máte možnost seznámit se bez bloudění s tím nejkrásnějším, co okolí vesnic nabízí. Navíc máte jedinečnou možnost poznat drobné odlišnosti v životě jednotlivých českých vesnic, v jazyce i zvycích.

Kolem vesnic najdete označené tzv. rekreační trasy. Vydejte se po nich! Protáhnou vás po všech turisticky atraktivních lokalitách v okolí obce. Vyznačeny jsou barevným kolečkem.

Všechny značené trasy najdete na portálu mapy.cz na turistické mapě. Doporučujeme si aplikaci stáhnout do mobilu, aby vám v horách fungovala i bez signálu.

Cesty mezi jednotlivými vesnicemi vedou kolem salaší, proto můžete narazit na ovčácké psy. Nejlepší obranou proti nim je házení drobného kamení, které je zastraší. Pokud zrovna žádné kameny po ruce nemáte, je dobré aspoň naznačit, že kámen sbíráte a chcete ho hodit. Zároveň je vhodné s sebou mít hůl nebo prostě klacek.

Prohlédněte si naše tipy na Výlety a turistiku

I když jsou oficiální měnou v Rumunsku leie (neboli |RON), většinou lze v krajanských vesnicích platit českými korunami. Směnárny ve vesnicích nejsou a nejsou zde ani bankomaty, ty najdete jen v přilehlých městech jako Orșova nebo Moldoua Nouă. Krajanské hospůdky většinou akceptují koruny, ale občas v nevýhodném kurzu.

Ve všech krajanských vesnicích je kvalitní mobilní signál a datové pokrytí. V blízkosti srbské hranice si ale přepněte vyhledávání operátora ručně na operátora rumunského. Často se totiž stává, že se automaticky mobil přepne na operátora srbského, jehož tarify jsou mnohonásobně vyšší a překvapení po návratu do Čech nebývá příjemné.

České vesnice jsou navzájem pospojované lepšími nebo horšími cestami, které většinou odpovídají rumunským představám o cestách. Jsou proto vhodné spíš jen pro horská kola a Dacie. K cyklovýletům můžou posloužit značené turistické trasy spojující vesnice. Občas je ale pro méně zdatné horské cyklisty vhodné sjet k Dunaji a vydat se po cestě, po které jezdí i auta. Pro potřeby cyklistů byla mezi Bígrem a Eibentálem vyznačená žlutá turistická cesta, která vede pozvolnějším terénem. V některých českých vesnicích už si můžete kolo zapůjčit.

V každé české vesnici funguje malý koloniál – vesnický obchůdek, který často slouží zároveň jako hospůdka. Prodávají základní sortiment potravin a dalšího zboží. Výběr zboží, na jaký jste zvyklý z domácích supermarketů, najdete v přilehlých spádových městech jako Orșova, Moldoua Nouă nebo Bozovici (česky Božovice).

V některých vesnicích je vybudován vodovod, jinde mají krajané studny. Místní voda však není chlorovaná. Proto návštěvníkům doporučujeme pít zvlášť v létě jen převařenou vodu ve formě čaje. Nebo si kupujte vodu balenou.

Do Banátu samozřejmě můžete vyrazit na vlastní pěst – objednat si ubytování a připravit si program na několik dnů je už snadné. Raději chcete využít služeb osvědčených cestovních kanceláří? Samozřejmě. Tady nabízíme několik tipů:

CK Kudrna – pořádá zájezdy do Banátu od 90. let. Cestovka stála u zrodu turistiky v krajanských vesnicích:
kudrna.cz

Cestovní kancelář KM, s.r.o. – cestovní kancelář gernického rodáka Karla Maška, znalce Banátu na slovo vzatého:
Banát – české vesnice v Rumunsku – Dovolená v Rumunsku s CK KM dovolenavrumunsku.cz

CK Dovolená v Banátu – pobyty pro školy i individuální turisty:
Dovolená Banát (dovolena-banat.cz)

V českých vesnicích na jihu rumunského Banátu se dodnes dochovaly zbytky tradiční české materiální a zvláště duchovní kultury, jejíž projevy byly ještě poměrně nedávno velmi živé a intenzivní. V určitých případech zde obyvatelé dodnes udržují některé tradiční zvykové a obyčejové jevy a prvky, které ve staré vlasti už dávno zanikly. Máte jedinečnou možnost nahlédnout do naší minulosti…

Svatba

Nejvýznamnější událostí nejen rodinného života – ale i vesnického sousedského kolektivu – je svatba. Ke svatbě se váže celá řada staročeských obřadních a zvykových forem a norem: promluvy („svatební řeči“) družby (starosvata, starojky, faktora, kecála, poklampače), námluvy, „štandrle“ u nevěsty, svatební průvod, požehnání rodičů snoubencům, zdobení a třesení „stromečku“, vybírání na „k olíbku“, čepení nevěsty, tradiční svatební písně...

Ve všech českých vesnicích je svatební rituál podobný, jen s určitými odchylkami. Odklon od tradičních forem české svatby se v poslední době projevuje jen v oblečení nevěsty, některých svatebčanek a družiček, které odkládají tradiční lidový oděv.

Veselky se konají převážně v masopustním období, kdysi výlučně v domě nevěsty, zhruba od poloviny 20. století v kulturním domě. Jen ve Svaté Heleně k tomuto účelu po rumunském vzoru staví z prken a větví zastřešené „šátro“ (z maďarského sátor, tzn. stan).

Ještě nedávno izolované české vesnice již přestávají být endogamní, přibývá sňatků mezi obyvateli českých sídel i sňatků národnostně smíšených, zvláště v Eibentálu a v Bígru, o městských sídlech ani nemluvě.

Katolické svátky

Dosud ještě přežívají některé rituály zvykoslovného roku vycházející z církevního (katolického) kalendáře – všeobecně o Velikonocích („na červený svátky“, „na zajíčka“): vyřehtávání a koledování s příslušnými staročeskými obřadními písněmi a říkadly, velkopáteční obmývání se v potoce i oblévání děvčat na Velikonoční pondělí.

A pak také o posvícení (na Gerníku a na Rovensku s taneční zábavou od sobotního večera až do úterního rána) i o Vánocích („na koledu“), o Štědrém dnu mj. ovazování a třesení stromků, celodenní půst a zákaz všech prací, koledování na Štěpána.

Některé obřadní slavnosti a zvyky však už vymizely (tříkrálová koleda, dožínky, předvánoční obchůzkové zvyky na Barboru, Mikuláše a Lucii), jiné procházejí velkým úpadkem (masopustní obyčeje). K novým výročním obyčejům patří Den horníků na Eibentále a všeobecně silvestrovská zábava („revelion“). Specifickou eibentálskou slavností je tamní zavádění pod máj s taneční zábavou o Svatodušním pondělí s pozoruhodnými veršovanými a částečně rýmovanými přípitky zavaděče.

Termíny posvícení

Svatá Helena – na sv. Helenu (18. srpna)
Gerník, Eibentál, Šumice – na sv. Havla (16. října)
Bígr – týden po sv. Havlu
Rovensko – na sv. Martina (11. listopadu)
Zlatice, Oršava (české komunity) – na sv. Kateřinu (24. listopadu)

Připadne-li svátek příslušného světce na pondělí, úterý nebo středu, pak se slaví posvícení v neděli a v pondělí tuto středu předcházející. Připadne-li na čtvrtek nebo pátek, slaví se v neděli a v pondělí následující.

Dožínky

Dožínky mají své pevné datum jenom ve Svaté Heleně. Slaví se na její pouť, tj. v neděli nejbližší 18. srpnu (svátek sv. Heleny). V jiných vesnicích jsou dožínky svátkem pohyblivým a vyhlašuje je farář k termínu ukončení žňových prací.

Největším krajanským muzeem je to na Gerníku, které vzniklo z iniciativy projektu Člověka v tísni. Muzeum shromažďuje exponáty dokumentující běžný život na Gerníku a hospodářskou činnost místních sedláků. Najdete jej na Velké Straně zde (House-Museum in Gârnic (Muzeum))

Muzeum je otevřené od května do září po telefonické domluvě v pondělí, ve čtvrtek a v sobotu od 17 do 19 hod. Správcem je knihovník Josef Merhaut, tel.: +40785347556. Rád vás muzeem provede a povykládá perličky z gernického života.

Menší muzeum najdete na Rovensku vedle hospůdky. Dokumentuje běžný život Roveňáků a způsoby jejich hospodaření. Návštěva je možná po telefonické domluvě, správcem je pan Josef Pinkava, tel.: +40762548328 a paní Marjánka Pražáková, tel.:+40767128787.

V krajanských vesnicích se zachovalo velké množství původní vesnické architektury dokumentující stavební um a zkušenosti našich předků. Člověk v tísni inicioval stavební průzkum ve vesnicích a dokumentaci, jejíž výsledky najdete na stránkách věnovaných architektuře v Banátu.

Prohlédněte si architekturu v banátu.

Ut enim ad minima veniam, quis nostrum exercitationem ullam corporis suscipit laboriosam, nisi ut aliquid ex ea commodi consequatur? Quis autem vel eum iure reprehenderit qui in ea voluptate velit esse quam nihil molestiae consequatur, vel illum qui dolorem eum fugiat quo voluptas nulla pariatur.